Dýmkařskékluby.cz : Tajemství dýmky

Něco o tabáku

18.10.2006

Během dlouholetého vývoje se vyšlechtilo na 100 odrůd tabáků. Většinou vycházejí ze dvou základních druhů:

  • Tabák virginský (Nicotiana tabacum L.)
  • Tabák selský (Nicotiana rustica L.)

  • Tabák virginský dosahuje výšky až dvou metrů, má silnou lodyhu porostlou střídavými listy. Lodyha se na vrcholku rozvětvuje v latu květů. Na jedné rostlině je 8 až 20 listů, někdy až 60 centimetrů dlouhých. Od tohoto druhu je odvozena většina tabáků, používaných ke kvalitnější výrobě. Kromě základního virginského tabáku je to dále marylandský, kentucký, burley, orientální, havanský, polovirginský a další.


    Tabák selský se pěstuje pro lacinější druhy cigaret a tabáku. Rovněž populární ruská Machorka je odrůdou selského tabáku. Tento druh nedosahuje takových rozměrů, bývá jen asi metr vysoký, zato je méně náročný na klimatické podmínky.


    V době sklizně se postupně odlamují listy z lodyhy a dávají se usušit. Nejkvalitnější jsou listy ze střední části lodyhy. Listy se suší ve stínu i na slunci nebo v kouři. Až jsou listy usušené, sváží se do malých otýpek a postupují k další důležité operaci - fermentaci. Fermentace je přirozené kvašení. Za tepla se nechají listy zapařit a zatíží se. Kvašením se mění chemické složení. Škrob se rozkládá na cukry, snižuje se obsah nikotýnu a bílkoviny se rovněž rozkládají na jednodušší složky. Fermentace musí probíhat pouze po určitou dobu a maximálně do teploty 50 °C. Jinak se spálí aromatické oleje, které ovlivňují chuf tabáku. Po fermentaci se tabák znovu suší a jde na zpracování do tabákových továren.

    Jinak se zpracovávají tabáky na cigarety, na doutníky či dýmkové tabáky. U dýmkových tabáků jde většinou o směsi různých odrůd tabáku, často z různých oblastí, aby chuf a vůně tabáku byly dobré a přitom se vyhovělo všem přáním zákazníka.


    Základ dýmkových tabáků tvoří virginský tabák a burley. K těmto základním typům se do směsi přidávají tabáky, které působí jako koření u jídla. Jsou to především orientální tabáky, z nichž nejznámější je tabák Latakia, který dodává anglickým tabákům ostrou smolnou chut. Dále to může být "Perique", který se suší uzením a rovněž výrazně ovlivňuje chui tabáku. Navíc svojí až skoro černou barvou působí kontrastně vedle světle žlutého virginského tabáku. Poslední dobou začínají být v oblibě dvakrát fermentované tabáky, které druhou fermentací získávají jemnou, kořeněnou chut a také tmavou barvu.


    V továrně se surový tabák ke kouření nejprve třídí a potom se odžiluje. Žilový výmět se dává do nejlacinějších tabáků jako je např. Bača. Odžilovaný tabák se namáčí, někdy i ve vakuovém prostředí, aby nasákl další vonné esence. Tomuto prvnímu namáčecímu procesu se říká "casing". Casing ovlivňuje chut tabáku při kouření. Potom se tabák dle druhu lisuje a řeže. Po smíchání se znovu tabák zavlhčuje vonnými esencemi, včetně různých výtažků z rostlin nebo ovoce, tzv. "flavoringem", který ovlivňuje vůni tabáku v okolí kuřáka.


    Dýmkových tabáků je několik druhů, které se liší svým zpracováním, historií i místem výroby.

    Název typu Cavendish je od jednoho anglického námořního kapitána, který vozil rum do Ameriky a zpět vozil tabák. Aby ušetřil, tabák při zpáteční cestě uložil do sudů od rumu. Po otevření sudů v Anglii zjistil, že tabák nasákl dobré aroma z rumu a byl mnohem lepší.

    F I a k e - další z anglických typů tabáků, kdy se směs tabáků slisuje a nařeže na plátky. Ty se před kouřením musí rozemnout v ruce.

    C u r I y C u t či S p o o n - je to typ tabáku v podobě malých koláčků. Vyrábí se tak, že se různé druhy tabáků stáčejí do dlouhého válečku jako provaz. Ten se potom krájí, přičemž v průřezu tabák vytváří mozaiku.

    M i x t u r e - směs tabáků, kdy se různé tabáky nejprve nařežou a pak se míchají v různých poměrech dle chuti kuřáků. Většina anglických tabáků je právě typu Mixture.

    G r a n u I a t e d - granulovaný tabák je zpracováván lisováním a potom křížovým řezem. Tím vzniknou malé krychličky. Tabák si dlouho uchovává aroma i vlhkost. Avšak hůře se zapaluje a špatně prohořívá.


    Odlišná je u tabáku i šíře řezu. Nejjemnější řez rychle hoří, ale neudrží potřebnou vlhkost. Silný řez má zase opačné vlastnosti.


    Nejjemnější řez - Slag - má řez 0,5-1 mm. Kouří se v dýmkách s malou hlavičkou a delší troubelí. Nejběžnější je řez 1 ,5 mm, i když poslední dobou začínají výrobci používat řez 2 mm.


    Výběr tabáků v trafice je odvislý od peněženky kupujícího a od nabídky v obchodech. Také záleží od chuti kuřáka a od zkušeností.


    Dle chuti dělíme tabáky na:

    anglické chuti - jsou to především "mixtury" a "flake". Výrazné jsou tabáky, zvané "latakia mixture", které obsahují kořeněné orientální tabáky s typickou smolnou chutí;
    holandské chuti - jemné tabáky "cavendish" a "mixture", často aromatizovány; francouzské chuti - tabáky typu "mixture", spíše doutníkové chuti;
    dánské chuti - tabáky typu "mixture" bohatě míchány a aromatizovány se sladkou, kořeněnou chutí;
    americké chuti - tabáky typu "mixture" a "granulate", kořeněné chuti s výrazným podílem virginského tabáku a uzeným Periquem.
    Pro začátečníky jsou nejvhodnější tabáky holandského typu "Cavendish" a "Mixture". I když kuřáci dýmek ň'kají, že dobrý tabák je každý, který jim chutná.